Den Sv. Valentýna

Čím to je, že už i lidé v tomto věku tak řeší tento svátek? Občas si říkám, že dívčí časopisy na těch holkách páchají hrozná zla.. Nejspíš se tímto dotknu všech příznivců tohoto svátku, ale pořád jsem jeho slavení tak nějak nepřišla na chuť. Už týdny předem nám výrobci cukrovinek v reklamách otloukají o hlavu, že bychom měli svoji lásce koupit jejich speciální Valentýnskou bonboniéru a z jejích bilboardů se na nás smějí jejich „šťastně zamilovaní“ modelové a modelky, držící se v náručích. A čím více se to blíží, tím větší šílenství a mediální rozruch kolem toho je.

Den před dnem Svatého Valentýna už to pak nabere takové rozměry, že zamilovaní kupují bonboniéry, zatímco singles si zatím shání povyražení na příští večer a nakupují šampaňské.  Když pak ten den nastane, kavárny jsou narvané k prasknutí a počet mladých párů, procházejících se ruku v ruce po náměstí je trojnásobný oproti zbytku roku.  A rok od roku se to nemění. Také vám to připadá tak nelogické slavit něco, co člověk může mít každý den?

Napadlo mě zapátrat po původu Dne Svatého Valentýna. Jeho historie sahá až do starověkého Říma, kde muži vkládali do mísy lístečky se jmény dívek a tahali je ven. Dívky, jejichž jména si vylosovali s nima pak trávili následující rok. Jako den Svatého Valentýna je známý až z doby císaře Claudia II. Ten zakazoval vojákům seznamování s ženami, aby zůstali věrní armádě. Kněz Valentin se tomu vzepřel a o pár let později ho popravili, protože se nechtěl vzdát křesťanské víry. Stalo se to 14. února.

Proč ale o tom všem píšu? Tyto události jistě mají svůj význam, který stojí za to oslavovat. Stejně tak ale mohli lidé začít slavit jeho úmrtí kvůli víry, za kterou byl popraven. Kdyby to tak opravdu bylo, chodili byste 14.2. na mše do kostela a drželi poctivě půst? Jak se říká, nic se nemá přehánět. Proto vás snažně prosím: Omezte ty vaše zoufalé statusy na Facebooku. J