Facebook a jeho nedostatky

Sociální síť Facebook je v dnešní době největší a bezpochyby i nejpopulárnější sociální
sítí nejen ve světě, ale i u nás v ČR. K červnu roku 2011 měla tato sociální síť něco přes
800 milionů aktivních uživatelů, a toto číslo každým dnem neustále vzrůstá. Když se ale
zamyslíte nad všemi výhodami, které Vám Facebook poskytuje, zkuste se zamyslet i nad
jeho nevýhodami.

Ve velice ranných počátcích Facebooku se tato síť dala považovat za relativně
bezpečnou. Uživatel si mohl nastavit, jaké údaje chce, aby ostatní viděli, a pokud si někdo
chtěl o daném člověku zjistit více, musel být konkrétní osobou přidán do přátel. Celý tento
systém vzdáleně připomínal systém “kruhů” dnešního Google+. Tvůrci Facebooku však
brzy zjistili, že tento obchodní model moc nevynáší a dnes, o pár let později, ví Facebook
o svých uživatelích všechno, a nebojí se tato povětšinou citlivá data využít obchodně.
Zkoušeli jste se někdy zamyslet nad tím, co všechno na Facebook dáváte? Telefonní číslo,
e-mailová adresa a místo bydliště, spojené s Vaším jménem a příjmením, jsou již dosti
choulostivými údaji samy o sobě, nesmí se však zapomenout na fotografie a alba, u
kterých se jen velice těžko dá nastavit oprávnění říkající, kdo se na ně smí dívat a kdo už
ne. Skupiny, které dokáží neznámému člověku říct, co vás baví a jaké máte koníčky jsou
tomu všemu jen nepříjemnou třešničkou na dortu. To vše je jednoduše dohledatelné již
pouhým zadáním vašeho jména do vyhledávače Google, Facebook se totiž zobrazuje na
předních místech první stránky.

Pak jsou tu samozřejmě aplikace. Co vlastně vývojáři Facebookové aplikace přináší její
napsání? Referenci? To sotva. Pro hrubý nástin funkčnosti typické Facebookové aplikace
využiji třináctiletou slečnu, která se chce dozvědět, kdy zemře. Neváhá tedy a otevře si
aplikaci “Kdy zemřeš”, která její zvědavost ochotně ukojí. Pozor ale, před samotným
spuštěním aplikace jí musí slečna udělit povolení, aby si mohla zpřístupnit informace v
profilu. Málokdo se pozastaví nad tím, proč vlastně aplikace potřebuje ke spočítání
“datumu smrti” přístup do profilu. 90% uživatelů jednoduše přístup povolí. Aplikace se
potom jednoduchým skriptem, který se vejde do pár řádků kódu, zeptá na datum narození.
A počítá: průměrný člověk žije 80 let, Ty jsi ročník 1990, zemřeš tedy v roce 2070.
Náhodně si vygenerujeme den, měsíc a čas, ať je to poctivé. Slečna vidí datum své smrti
a s myšlenkou “Uff, ještě mám čas”, aplikaci opouští. Nezapomene si ještě datum své
smrti uveřejnit na zeď, aby ostatní viděli. Pro ni splnila svůj účel. Teď ještě musí splnit
účel, pro který ji vývojář naprogramoval. Aplikace si mimo datumu narození vytáhne a do
databáze uloží veškeré údaje, které o sobě slečna ve svém profilu udala; profilovou fotku,
jméno, e-mailovou adresu, telefon, záliby, pár posledních záznamů ze zdi... Představte si
takovou databázi, která má 3000 stran po padesáti záznamech na jednu, jak někde leží na
serveru a čeká, až ji její majitel prodá některé z mnoha marketingových společností pro
reklamní účely. Spousta takových má k tomu i přehledné rozhraní s vyhledáváním.
Z předchozích odstavců si můžete myslet, že autor tohoto článku Facebooku moc nefandí,
ale to není pravda. To, co zde píši je kritika, ale dle mého názoru je to kritika objektivní.
Některé věci, zejména poslední odstavec, ani nelze klást za vinu Facebooku jako
takovému. I když je Facebook, Inc. bezpochyby prosperující společností, těžko si mohou
dovolit kontrolovat každou uveřejněnou aplikaci, zejména také kvůli tomu, že spousta
takových aplikací běží na vlastních serverech.

Co z tohoto článku plyne? Dávejte si pozor, jaké údaje na svoji osobu ostatním sdělujete.
Spousta personalistů, nebo-li takzvaných HR koordinátorů hned po shlédnutí Vašeho
profesního resumé zadává Vaše jméno do Google a čeká, co na vás řekne. To je ale ta
nejmenší věc. Zamyslete se, opravdu je třeba, aby vaše nejbližší okolí vědělo, že “to
dneska bylo v práci fakt na hovno” ?